Naleziště a těžba platiny

Platina, na rozdíl od ostatních drahých kovů, zřejmě nemá zemský původ. Vědci odhadují, že se na Zem dostala s některým z meteoritů, který se po zániku supernovy srazil s naší planetou. Je to jeden z nejvzácnějších kovů na světě, ročně se vytěží pouze okolo 200 tun.

Původní naleziště platiny jsou ve většině případů hadce (hadec = serpentinit - druh metamorfované horniny), zvlášť koncentrace rudy chrómové v nich, řidčeji žíly rudní.

Platina se přírodě se vyskytuje pouze v podobě šedobílého ryzího kovu. Veškerá průmyslová platina pochází z minerálu nestálého složení – polyxenu. Tento minerál je tuhý roztok platiny, železa, iridia, rhodia, palladia, mědi, niklu, atd. V platinové rudě se téměř vždy nachází železo, olovo a měď.

Hlavním zdrojem jsou ale sulfidická ložiska mědi a niklu. Vzácně se vyskytuje magnetit.

Stříbrolesklé šupinky polyxenu jsou roztroušeny mezi křemičitanovými zrny v ultrabazických horninách, vzácně také v křemenných žilách.

Ryzí platina se vyskytuje někdy i v krychličkách, zřídka v osmistěnech a jen velice vzácně se platina vyskytuje ve valounech (v 19. století byly v Rusku nalezeny valouny o váze až 8 kg).

Díky stékání vody do toků se podobně jako zlato vyskytuje ve zlatonosných píscích některých jihoamerických řek, odkud se získává rýžováním.

Naleziště platiny

V roce 2011 dosáhla celosvětová těžba platiny 192 tun, nejvíce se těží v JAR - 139 tun, Rusku - 26 tun, a Kanadě - 10 tun.

Největší zásoby platiny se nachází v Jihoafrické republice, podle odborníků tyto zásoby dosahují až 80 % celkových zásob platiny na světě. Těžba probíhá v několika dolech v hloubce až 4 km.

Kov se nachází pouze na jednom místě, v tzv. komplexu Bushveld nedaleko Johannesburgu. Je to oblast o tvaru nepravidelného talíře a rozloze asi 370 km, kde najednou vedle sebe těží tři desítky společností, které jsou nejvýznamnějšími dodavateli platiny na světě.

Druhé největší zásoby platiny na světě se vyskytují v Zimbabwe, pod vlastnictvím společnosti Zimplats (Zimbabwe Platinum Mines). Naleziště se vyskytují asi 150 km jihozápadně od hlavního města Harare v Ngezi a Hartley, komplexu o celkové velikosti 450 km, kde se nachází v hloubce pouhých 50 metrů.

V celém Rusku se těží 15 % celosvětové produkce. V Rusku se platinová ložiska nacházejí na Urale, kde byla objevena na začátku 19. století. Od té doby byla většina platiny vytěžena a nyní se zde těží pouhé 1 % platinové produkce v Rusku.

Nejdůležitější zásoby v Rusku se nacházejí na Tajmyrském poloostrově, zejména v Norilsku. Jak objevování platiny pokračovalo, v okolí se otevíraly nové doly, nejnovějším z nich je důl Taimirsky, kde se těží v hloubce až 1,5 km. Většina platiny, která se zde těží, je vedlejší produkt těžby niklu.

Největším nalezištěm je Sudbury v Ontariu, ale platina se také těží v niklovém dole Raglan v severním Québecu v Manitobě. Jediným dolem, kde se platina primárně těží, je v Thunder Bay v Ontariu.

Získávání platiny

Pro získání jedné unce ryzí platiny musí být vytěženo zhruba 8 tun rudy.

Obvyklým způsobem získávání je flotace po jemném namletí vytěžené horniny.

1. zředěnou lučavkou královskou se extrahuje zlato

2. zbytek se zahřívá s koncentrovanou lučavkou (pod tlakem) - rozpustí se platinové kovy

3. z roztoku se přidáním chloridu amonatého vyloučí (NH₄)₂PtCl₆ a sůl iridia

4. žíháním sedliny zbývá platinová houba, která obsahuje iridium - toto se používá k vyhotovení různých nádob

Jiným způsobem, dle Devilleho, lze také platinu s obsahem iridia získat z platinové rudy tavením ve vápenné peci kyslíko-vodíkovým plamenem.