Nákupní košík je prázdný
Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem. V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov. Dosud vytěžené množství zlata se na celém světe odhaduje na 150 000 tun.
Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři. V Česku jsou zlatonosné žíly mj. ve středních Čechách, v Jeseníkách v Kašperských horách.
Největší producenti zlata (podle The Atlantic, 2008):
1. Jihoafrická republika 11 % světové produkce
2. USA 10,5 %
3. Austrálie 10,1 %
4. Čína 9,7 %
5. Peru 8,2 %
6. Rusko 6,2 %
7. Kanada 4,2 %
Zlato se v přírodě vyskytuje jednak v uzavřených horninách a rudných žílách, a dále jako volné říční, vnějšími vlivy uvolněné zlato, v náplavách potoků a řek.
V přírodě se zlato vyskytuje převážně v ryzí formě, ale může se nacházet v menší míře i ve sloučeninách. Velké množství zlata pochází z křemenných hornin, ve kterých je rozptýleno, a z anodických kalů při rafinaci mědi. Zlato také často provází stříbro a někdy i železo v jejich rudách, ale je zde obsaženo pouze ve stopovém množství. Je také obsaženo i v mořské vodě, ale zatím bohužel není znám vhodný způsob jeho těžby z tohoto jistě významného zdroje.
Celkové množství zlata vytěžené člověkem se odhaduje na 75 000 až 117 000 tun.
Asi 2 % z tohoto množství byly získány do roku 1492, od tohoto data do roku 1800 8 %, 25 % v letech 1801 do roku 1900 a 65 % až ve 20. století. Na začátku 20. století se zlato těžilo na primárních nalezištích s koncentrací zlata 15 g v 1 tuně.
Současná technika umožňuje těžit z primárních nalezišť, kde je pouze 1,2 - 1,5 g v tuně horniny. V současnosti šperkařský průmysl zpracovává ročně přes 200 tun zlata.
Zlato lidem odhalila ve většině případů voda. Na dně vodních toků se ukládaly částečky kovu – zlatinky, vyplavené podzemními vodami ze zlaté žíly, schované v zemi. Lehké minerály se plavily do údolí a těžké, k nimž patří zlato, zapadávaly do dna v blízkosti původního zdroje. Lidé putovali proti proudu s rýžovací miskou a sledovali, zda na jejím dně zůstane drobný kousek zlata. Pozorovali, zda zlatinek proti proudu přibývá a zaznamenávali místo, kde se zlato přestalo objevovat. Podle toho pak našli místo, kde se zlato do potoka dostává, a v okolí hledali sondami v zemi zlatou žílu.
V současné době geologové provádějí průzkum buď v rozsáhlých oblastech, nebo naopak v pečlivě vybraných lokalitách. První metoda se uplatňuje v dosud neprozkoumaných oblastech rozvojových zemí, neboť se vychází ze zkušenosti, že na velké ploše se obvykle vyskytuje jedno nebo i více ložisek nerostných surovin. Rozvojový stát vydá na stanovenou dobu koncese na geologický průzkum. Jednotlivé díly pronajatého území se rozparcelují menším důlním společnostem a jednotlivým „hledačům“. Ti svoje nálezy co nejrychleji zajistí záborem a prodávají je těžebním společnostem. Cena záboru se odhaduje podle koncentrace zlatinek obsažených v drti z horniny.
7. 10. 2022
S novou investiční nabídkou Zápůjčka vstupuje na trh česká společnost TrustWorthy Investment. Program určený pro majitele zlatých či stříbrných slitků garantuje šestiprocentní roční výnos.
15. 9. 2022
Poslední pamětní stříbrná mince vydaná Českou národní bankou pro rok 2022 - náklad v kvalitě proof: 15400 ks, náklad v kvalitě stand 8300 ks.