Příjezd soluňských bratří Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863 patří k nejvýznamnějším událostem našich dějin. Oba věděli, že o velikosti národa rozhoduje jeho kultura a vzdělání. Proto během své mise vyučovali, psali, překládali do slovanského jazyka a zavedli slovanskou liturgii. V roce 867 se na pozvání papeže Mikuláše I. vydali do Říma s cílem dosáhnout zřízení samostatné církevní provincie pro Velkou Moravu. Cestou se zastavili v Benátkách, kde Konstantin obhajoval slovanský liturgický jazyk před církevními představiteli, kteří tvrdili, že liturgii lze sloužit jen latinsky, řecky a hebrejsky. V Římě je přivítal nový papež Hadrián II. V únoru nebo březnu 868 papež posvětil slovanské knihy, schválil slovanskou liturgii, vysvětil Metoděje za kněze a dal vysvětit několik žáků Konstantina a Metoděje na kněží a děkany. Papežským schválením slovanských knih a slovanské liturgie dostalo úsilí soluňských bratří nejvyššího uznání, jakého mohlo být v tehdejší křesťanské Evropě dosáhnuto.

Na lícní straně mince je na pozadí s byzantským křížem zobrazena plaketa z archeologického naleziště v Bojné, která symbolizuje ranní křesťanství na území Slovenska. Na kříži je text v hlaholici. Státní znak Slovenské republiky je v levé části mincovního pole, pod ním je v popisu letopočet 2018. Název státu SLOVENSKO je v při pravém spodním okraji mincovního pole a označení nominální hodnoty mince 10 EURO je v jeho horní části. Značka Mincovny Kremnica MK a stylizované iniciály autora výtvarného návrhu mince Mgr. art. Romana Lugara RL jsou při spodním okraji mince.

Na rubu mince jsou pod křížem s ukřižovaným Ježíšem Kristem vyobrazení věrozvěstové Konstantin a Metoděj. Na pozadí je v kruhovém výseku uvedený text v hlaholici. Při okraji mince je nápis "UZNÁNÍ SLOVANSKÉHO LITURGICKÉHO JAZYKA" a letopočet "868".